O mně

Jsem čarodějnice a to není snadné.

Představa o tom, jak má vypadat čarodějnice je v nás pevně zakořeněna a po staletí se nemění. Každá taková žena je snůškou ošklivosti a zla. Její čáry a tajemná kouzla, opředená tajemstvím, vzbuzují strach. Její svobodomyslnost dráždí až uráží. Takové ženě je třeba se vyhnout, nebo ještě lépe, zničit ji. Ale proč! Proto, že je dcerou ďábla? To snad není ani možné. Nežijeme přeci ve středověku, kdy politický boj za nastolení nové filozofie a vymícení staré pohanské kultury vrcholil a čarodějnice se, pro výstrahu všem, upalovaly. Zlá doba, kdy uctívání Bohyně Velké Matky nahradily patriarchální náboženské systémy však přetrvává. Čarodějnictví je všeobecně považováno za škodlivé, je to strach z žen, které pracují s okultními silami. I když žijeme v atomové době, jsme schopni pochopit nejsložitější technické pomůcky a létáme ke hvězdám, stojíme před čarodějnicí v rozpacích. Kdo to vlastně je? Podivínka nebo blázen? Ani lidé, kteří dobře vědí o co jde, se k tomu ve společnosti nepřiznají.

Čarodějnictví časově předchází všechna patriarchální náboženství o miliony let. Není na nich nikterak závislé a má svůj vlastní vývoj. Mnohé z křesťanských svátků byly ve velkém ukradeny z pohanských tradic s úmyslem nahradit Bohyni křesťanským Bohem. Součástí této kampaně o sesazení Bohyně byla snaha zbavit ženy jakékoli moci a to jak spirituální, tak pozemské. Jen tak bylo možné obvinit ženy ze zlého, ďábelského anti-života. Pokojné hodnoty Bohyně, kterou lidé uctívali, byly nahrazeny krutostí a Silou Boha Otce. Čarodějnice jsou tedy chápány jako Představitelky zla a ztělesnění Temnoty. V Samuelově Knize je psáno: „Zločin magie je zločinem vzpoury“. To je velmi spolehlivě uchováno v naší kultuře a je obtížné si představit dobu, kdy tomu tak nebylo. Předchůdkyně všech Matek je Egyptská bohyně ISIS. Tu převezli na svých lodích mořeplavci přes Řecko, Španělsko, Britanii až k nám. Irští Keltové byli také silně ovlivněni tradicí Egypťanů a Chaldejců. Vikingové z Islandu uctívali Vládce z Ásgardu jejichž nejvyšší bohyně, nositelka života a ochránkyně žen Frigg je nejen skvělou ženou Ódina, nejvyššího vládce, ale především Matkou všech.

Když přišla doba útlaku, byly všechny vědomosti ukryty a udržovaly se při životě ústním podáním. Nejvíce se udržovaly na venkově a u kočovných cikánů. Proto dodnes staré cikánky a babičky na vesnicích jsou v udržování pohanských tradic mistři. Proto také čarodějnice nevymřely. Odešly pouze do ilegality a tam čekaly na dobu, kdy bude opět možné beze strachu uctívat Matku. Čarodějnictví úzce souvisí s přirozeným světem. Vědmy využívají cyklů ročních období a pohybu slunce a měsíce jako informačních bodů pro svůj vlastní život. Měsíc je s životem ženy spojen nejvíce. Její cykly přímo souvisí s cykly tohoto tajuplného strážce nebes. Pozorováním pohybu měsíce a jeho fází dokážeme porozumět proměnám lidských povah a využít těchto poznatků nejrůznějšími způsoby.

Země, ta podivná hmota, ke které jsme upoutáni, dává život i smrt. Příroda kolem nás plně respektuje roční období, které se mění podle síly Slunce. Člověk je součástí tohoto překrásného světa , ať si přeje či nikoli, přizpůsobuje se přírodním podmínkám a musí žít podle jejího zákonu. Čarodějnictví stojí na pohanských tradicích a úzce souvisí s přirozeným zákonem Světa. Oslavuje život a ctí smrt. Každoroční svátky označují měnící se období a různé stupně našich životů. Rok je rozdělen do osmi částí, které se točí od smrti k znovuzrození, dospívání, dospělost a stárnutí. Tak, jak Slunce slábne a znovu sílí po své cestě kolem roku, přichází odliv a příliv našeho života. Ve tváři měsíce se odráží nejen menstruační cykly, ale také životní cyklus panny, matky a stařeny. Celá fauna i flora jsou nedílnou součástí tohoto velkého koloběhu. Dokonalá znalost chování zvířat nám může mnoho napovědět o přicházejících problémech, takže jsou nejen zdrojem jídla a tepla, ale i neomylným barometrem. Bylinná tradice je kouzelná praxe, která může odhalit nejskrytější tajemství Matky země.

Žena, která dobře rozumí přírodním zákonům, porozumí sama sobě a přes svojí bytost pochopí i své okolí. Silná, svobodomyslná a přírodní žena je užitečným, hodnotným členem jakékoliv společnosti. Obnovení tradice je jedním z největších přínosů, kterým může jednotlivec přispět pro záchranu naší planety. Čarodějnictví ctí mírumilovnou a tolerantní přírodu a tím je schopné zvýšit hodnotu našeho života. Setkávám se s mnoha lidmi, velká většina z nich má na tváři lehký úsměv, když uslyší o čarování. O čem je dnes náš životní styl? K čemu síla ducha? Proč mluvit na měsíc? Kouzla? Věčná láska? Příroda? Vše je překonáno!!

Člověk ve svém tělesném obalu nosí neutuchající, nesmrtelnou energii, jenž ho nutí běžet kupředu. Dovoluje mu zúročit své zkušenosti a nacházet nové a krásnější způsoby jak žít. Člověk, který podcenil svou roli ve svém životě a zavrhuje svou příslušnost k Velké Matce přírodě, se jen složitě vyrovnává s krutou materialistickou kulturou a postupně se odsuzuje do role pasivní, bezmocné oběti. Žádná žena nechce být bezcennou troskou! Chceme jiskřit, okouzlovat, milovat, rodit. Vždyť jenom tak se dá prožít plný život. Čarodějnictví nám tuto sílu dává. Matka nás chrání a poznání, že svět je kulatý, utěšuje. Kola roku se neustále hýbají a vezou s sebou naše životy. Je to tajemství i síla přírody. V ženách je síla Bohyně, vlídné pohlazení Matky i náruživá náruč milenky.V ženách je láska a život. V ženách je ukryta budoucnost tohoto Světa.

Svět však zešílel! Vláda otců zničila Matčin ráj a čarodějnice byly násilím odstrčeny na okraj společnosti a snaha o vymícení jejich filozofie neznala mezí. Patriarchální praktiky ženskou sílu nezničily. Je stále v nás a tak jak před staletími i dnes vyvolává u mužů obavy a nedůvěru. Vědí velmi dobře, že ženy jsou silnější a dokáží velmi jemným způsobem zlomit i ocelovou pěst. Čarodějnice je žena z masa a kostí. Miluje život a lidi kolem sebe. Její síla vychází ze znalosti přírody a její největší autoritou je Ona – Velká Matka. Obavy z ní jsou falešné. Hovoří o neznalosti a tmářství. Ať je to tak či onak – musíme společnost mužů naučit, že jsme tady. Byly jsme zde vždy a nikdy tomu nebude jinak. Žena prochází dějinami po miliony let a vedle ní jde pokojně muž. Když začne čarodějnice dnešních dnů couvat časem, bude z ní bylinkářka, šamanka, kněžka a nakonec bohyně nejvyšší Velká Matka. Matky jsou vlídné a jejich láska je nekonečná. Matky neválčí, matky bojují srdcem.

I když nás společnost nepřijímá jak bychom si přály, jsem hrdá na to, že můžu říct „jsem čarodejnice“.